Archiv autora: admin

č. 49/2021 Sb. – Nález ÚS ČR o zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR

Předpis č. 49/2021 Sb. – Nález Ústavního soudu ze dne 2. února 2021 sp. zn. Pl. ÚS 44/17 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

vyhlášeno: 10.02.2021

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-49

/ číst více /

Ustanovení kolizního opatrovníka v řízení o svéprávnosti (10.02.2021)

I když byl již dříve posuzovanému soudem ustanoven stálý (hmotněprávní) opatrovník podle ustanovení § 62 o. z., ustanoví mu soud v řízení o svéprávnosti kolizního opatrovníka podle ustanovení § 37 odst. 1 z. ř. s., aniž by zkoumal a zjistil střet anebo alespoň hrozící střet zájmů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2497/2019, ze dne 15. 10. 2020 / číst více /

Účastenství v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (10.02.2021)

I. Též v poměrech úpravy o. z. je uplatnitelný závěr, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být předběžně vyřešena otázka, které osoby jsou spoluvlastníky. Zrušit a vypořádat lze totiž spoluvlastnictví jen tehdy, účastní-li se řízení všichni spoluvlastníci, neboť právě o jejich právním vztahu má být rozhodnuto.

Při samotném určení okruhu spoluvlastníků ovšem není bez dalšího rozhodný stav zápisů v katastru nemovitostí, protože ten nemusí být v souladu se skutečností. Jinými slovy, v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není pro určení okruhu věcně legitimovaných osob rozhodující, které osoby jsou jako spoluvlastníci zapsáni v katastru nemovitostí, nýbrž to, které osoby spoluvlastníky skutečně jsou; otázka okruhu skutečných spoluvlastníků se přitom posoudí jako předběžná.

II. Nelze však přehlédnout faktické a věcné souvislosti spojené s tím, že se řízení neúčastní osoby, kterým svědčí vlastnické právo podle katastru nemovitostí. Dospěje-li soud při posouzení předběžné otázky k závěru, že účastníci řízení jsou skutečnými podílovými spoluvlastníky, a ve výroku svého rozhodnutí jejich spoluvlastnictví zruší a vypořádá, není takové rozhodnutí soudu podkladem pro změnu stavu zápisu v katastru nemovitostí potud, že by na jejím základě katastr nemovitostí vymazal dosavadního zapsaného vlastníka či vlastníky, kteří nebyli účastníky soudního řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a místo něj jako vlastníka zapsal osobu (osoby), v jejichž prospěch bylo spoluvlastnictví vypořádáno. Pro katastrálního vlastníka, který se soudního řízení neúčastnil, navíc není rozhodnutí v něm vydané právně závazné.

Nelze dále přehlédnout, že pokud je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsána osoba, které ve skutečnosti vlastnický vztah nesvědčí, hrozí skutečným vlastníkům riziko uplatnění dobrověrného nabyvatelství při nabytí věci za podmínek § 984 o. z. I těmto důsledkům lze čelit podáním žaloby o určení (spoluvlastnického práva), neboť na základě takové žaloby lze požadovat zápis poznámky spornosti ve smyslu § 985, resp. § 986 o. z.

Navíc, jde-li v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví o / číst více /

Zneužití výkonu absolutních práv vlastníka ochranné známky (08.02.2021)

I. Vlastník ochranné známky je oprávněn zakázat uvádění výrobku dovezeného z členského státu Evropské unie (popř. státu tvořícího Evropský hospodářský prostor), v němž byl tento výrobek uveden na trh vlastníkem ochranné známky či s jeho souhlasem, na trh v České republice s pozměněným obalem nesoucím ochrannou známku i tehdy, nesdělí-li dovozci v přiměřené lhůtě po oznámení záměru uvádět takový výrobek na trh v České republice (resp. po poskytnutí vzorku takového výrobku na vyžádání vlastníka ochranné známky) námitky proti tomuto záměru, pokud výkon práv vlastníka ochranné známky nepředstavuje zastřené omezení obchodu mezi členskými státy Evropské unie (popř. státy tvořícími Evropský hospodářský prostor).

II. Výkon absolutních práv vlastníka ochranné známky, včetně jeho práva zakázat další uvádění dovážených výrobků na trh v České republice ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o ochranných známkách (ve znění účinném do 31. 12. 2008), může podle konkrétních okolností věci představovat, stejně jako v případě výkonu jiných soukromých práv, zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. (resp. výkon práv zasahující bez právního důvodu do práv a oprávněných zájmů jiných ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 397/2020, ze dne 30. 11. 2020 / číst více /

Přebalení léčivého přípravku do jiného balení (nesoucího ochrannou známku) (08.02.2021)

Je-li v České republice uváděn na trh vlastníkem ochranné známky či s jeho souhlasem léčivý přípravek v baleních o různých velikostech, přičemž jedna z velikostí těchto balení je v důsledku omezení vyplývajících z předpisů veřejného práva o nakládání s léčivými přípravky či v důsledku obvyklého výkonu práv a povinností podle těchto předpisů nezbytná pro skutečný přístup tohoto léčivého přípravku na trh v České republice, není vlastník ochranné známky oprávněn zakázat dovozci, jenž dováží do České republiky tento léčivý přípravek z členského státu Evropské unie (popř. státu tvořícího Evropský hospodářský prostor), ve kterém byl tento léčivý přípravek uveden na trh vlastníkem ochranné známky či s jeho souhlasem, uvádění tohoto léčivého přípravku na trh v České republice pouze proto, že dovozce tento léčivý přípravek před jeho uvedením na trh v České republice přebalil do balení o této velikosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 397/2020, ze dne 30. 11. 2020 / číst více /

Právny štát zaniká – Lex „nesudca“ a diskriminácia všetkých sudcov na Slovensku

Dodnes platilo že sudca je jeden.

Musí mať prax a zložiť justičnú skúšku spočívajúcu dnes z takmer nezrobiteľného testu a ústnu skúšku a následne podstúpiť tyraniu výberového konania (test, prípadová štúdia, rozsudky, preklad, psychologické skúšky, ústna odpoveď (!!!)). Následne si ho preklepkne súdna rada s možnosťou nenavrhnutia prezidentovi na jeho vymenovanie, ktorá si dnes môže sama a ľubovoľne zisťovať údaje o kandidátovi (141b ods. 1: Súdna rada Slovenskej republiky prijíma stanoviská podľa čl. 141a ods. 6 písm. b), h) a i) na základe vlastného preverovania, ňou zaobstaraných alebo od štátnych orgánov získaných podkladov a vyjadrenia dotknutej osoby.)

No nie je to pravda. Sudcovia sa po poslednej „spravodlivosť prinášajúcej“ novele ústavy delia na dve kasty. Tých normálnych ktorí podstúpia proces riadneho výberu a máme pri nich záruku vzdelania, majetkových pomerov, a pod. A potom na tých, ktorí sudcovia nie sú, nikdy nevykonali žiadnu justičnú, odbornú ani inú skúšku – stačí „právo“ – iba sa stanú predsedsom Najvyššieho správneho súdu Slovenskej republily. A následne nám tento pôvodne „nesudca“ už ako „sudca“ ostane v súdnom systéme. Simply clever sú riešenia v ŠKODA group, škoda len že toto sa deje s ústavnoprávnymi východiskami nášho štátu tak ako nedávno LEX LIPŠIC. A teraz k „LEX NESUDCA“ lebo menovať zatiaľ (!) nemá význam.

PRÁVNICI A SLOVÁCI, ZAČNITE ČÍTAŤ ZÁVEREČNÉ A PRECHODNÉ USTANOVENIA PREDPISOV, SKRÝVA SA V NICH ČORAZ ČASTEJŠIE PODSTATA (PRÁVNEHO) ŠTÁTU:

NOVELA ÚSTAVY ČL. 154g ODS.7:

Prvého predsedu Najvyššieho správneho súdu Slovenskej republiky prezidentovi Slovenskej republiky navrhne Súdna rada Slovenskej republiky zo sudcov súdov podľa čl. 143 ods. 1 v znení účinnom do 31. decembra 2020 alebo osôb, ktoré nie sú sudcami a ktoré spĺňajú podmienky podľa čl. 134 ods. 4 v znení účinnom od 1. januára 2021. Ak je do / číst více /

Prečo si myslím, že pojem „naviac práca“ nie je na stavbách vhodné používať?

Používať pojem „naviac práca“ podľa mňa nie je správne, pretože tu máme iné výstižnejšie označenia pre okolnosť, ktorá nastáva a tiež preto, že pojem „naviac práca“ vytvára mylný dojem, že zhotoviteľ plní niečo naviac, ako má, hoci tomu tak nie je.

Predmetom zmluvy o dielo je záväzok zhotoviteľa vykonať dielo a opraviť vady a záväzok objednávateľa zaplatiť za riadne vykonané dielo cenu.

Predmet diela je špecifikovaný buď projektovou dokumentáciou pre stavebné povolenie, alebo špecifikáciou diela, kedy je zhotoviteľ povinný dodať dielo, ktoré je spôsobilé na účel, ktorý je určený v zmluve a podľa dohodnutých kritérií.

Cena za dielo je aj v slovenských pomeroch dohodnutá buď paušálne, alebo v meranej zmluve jednotkovými cenami zaplatenými na základe skutočne vymeraných jednotiek podľa výkazu výmer.

Všetko, čo je dodané v rámci predmetu diela, je záväzkom zhotoviteľa.

Aby sme si nekomplikovali situáciu, sústreďme sa na kontraktačný proces v rámci súkromného práva, a nevšímajme si zmluvu, ktorá vzíde z obstarávania.

V rámci diela si strany dohodnú, kto bude znášať náklady z rizík, ktoré môžu očakávane, alebo neočakávane nastať. V takom prípade môžu vzniknúť dodatočné náklady, ktoré znáša buď zhotoviteľ, alebo objednávateľ. Nejde však o naviac prácu, ale o nárokovateľnú podmienenú platbu ceny diela.

Povinnosťou objednávateľa je zabezpečiť riadny prieskum a riadnu projektovú dokumentáciu. Všetky zmeny podkladov by mali ísť za objednávateľom. V prípade, že vezme na seba zhotoviteľ riziko za skrytý stav, je to jeho bremeno, ale objednávateľ môže predpokladať, že to bude zohľadnené vo vyššej cene.

Možno však nazvať naviac prácami práce, ktoré zhotoviteľ vykoná nad rámec očakávaných prác? Predtým ako si povieme odpoveď, predstavme si ešte zmenu.

V zahraničí sa používa termín variácia a mne sa tento termín zdá vhodnejší ako zmena aj preto, že zmena je skôr právnym vyjadrením. Zmena je predovšetkým zmenou záväzku. Zmena rozsahu predmetu diela je tiež zmenou záväzku. / číst více /