Archiv autora: admin

Úprava pracovního posudku z důvodu nesprávného hodnocení (04.04.2019)

I. Přiměřenou úpravu pracovního posudku lze požadovat jen v případě, je-li posudek nesprávný, zejména ve vztahu k uváděným skutečnostem, k hodnocení činnosti zaměstnance vztahující se k výkonu jeho práce, anebo hodnotí-li skutečnosti, které nemají vztah k výkonu práce zaměstnance. Je-li pracovní posudek z tohoto hlediska správný (zaměstnanec mu z hlediska jeho obsahu nevytýká žádnou nesprávnost), nelze žalobě na jeho úpravu v uvedeném smyslu vyhovět.

Pracovní posudek (jako celek) má sloužit zejména tomu, aby informoval potenciálního budoucího zaměstnavatele o skutečnostech uvedených v ustanovení § 314 odst. 1 větě druhé zák. práce. Zároveň platí, že jde o „hodnocení“ zaměstnance, a proto vždy obsahuje subjektivní názor zaměstnavatele na zaměstnance. Otázka, zda konkrétní hodnocení zaměstnance vyznívá jako „jednostranné negativní nahlížení“ na zaměstnance, znamená posouzení, zda údaje uvedené v pracovním posudku vycházejí z objektivních (prokazatelných) skutečností, tedy, zda lze prokázat pravdivost skutečností, o něž je hodnocení zaměstnavatele opřeno. Nelze-li v tomto směru závěrům, které zaměstnavatel učinil, ničeho vytknout, je otázka, zda jde o „jednostranné negativní nahlížení“ na zaměstnance, bezpředmětná. Vyznění hodnocení zaměstnance je totiž reflexí skutečností, z něhož vychází, a to, jak je dále posuzováno (negativní, pozitivní, zaujaté, objektivní apod.), je již nepodstatné, neboť vyjadřuje toliko další (nyní již jiné) hodnocení skutečností, jež byly podkladem pro hodnocení zaměstnavatele.

II. Protože v řízení o opravu nebo úpravu potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku se nejedná o řízení, které je možno zahájit i bez návrhu, ani o řízení, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání, může soud žalobci (zaměstnanci) přisoudit jen to, co bylo v žalobě uplatněno.

Domáhá-li se proto např. zaměstnanec vypuštění věty nebo celé části z potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může soud takové žalobě vyhovět zcela nebo zčásti anebo může žalobu zamítnout. Nemůže však nahradit napadené části jinou formulací. Obráceně platí, že domáhá-li se zaměstnanec nahrazení části (nebo celého) potvrzení o zaměstnání / číst více /

Zaměstnavatel krachuje a neplatí? Z úřadu práce můžete dostat přes 140 000 Kč

[7 minut čtení] K 1. květnu 2019 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti. Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele má zaměstnanec právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. / číst více /

Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Jaké jsou termíny a sankce?

[3 minuty čtení] Jaké jsou termíny a lhůty pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění? Jaké jsou sankce, když termín prošvihnete? A co dělat, když se jen spletete? Přehledně a jednoduše všechny informace a data pro správné podání přehledů pro Českou správu sociálního zabezpečení a vaši zdravotní pojišťovnu. / číst více /

Měknou berní úředníci? Argumentace poklesem zadržených odpočtů nedává smysl

[4 minuty čtení] [KOMENTÁŘ] Podle Lidových novin může za nižší výběr DPH v prvních měsících letošního roku i ztráta urputnosti berních úředníků. Skutečnost je však odlišná. Stejně tak není pravdou, že by soudy v několika případech vyhodnotily postup finanční správy jako příliš přísný. Soudy totiž ve skutečnosti v desítkách případů vyhodnotily postup finanční správy jako nezákonný. A podobně zavádějících tvrzení je v textu více. / číst více /

Hapruje vám ve firmě interní komunikace? Zvedněte zadek a běžte za lidmi osobně

[5 minut čtení] Je u vás ve firmě interní komunikace monolog, či dialog? Jak šíříte informace offline? Zkušení komunikátoři doporučují zvednout zadek ze židle a jít do terénu. Zapojte také manažery, kteří patří k nejdůležitějším informačním zdrojům. Neví snad, že mají komunikovat? Pak by se to měli naučit, než kvůli nim lidé odejdou. / číst více /

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje ve věci omluvy a finanční satisfakce za nucený transport zdravého novorozence po domácím porodu do nemocnice

Ústavní soud, Brno, TZ 37/2019

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, příspěvkové organizace, podanou proti rozsudkům Krajského soudu v Brně, Vrchního soudu v Olomouci a usnesení Nejvyššího soudu.

V řízení před obecnými soudy bylo rozhodováno o omluvě a finanční satisfakci pro matku (žalobkyni) a dítě (žalobce), jehož okamžitý převoz do nemocnice přikázal bez souhlasu rodičů lékař přivolaný po domácím porodu. Obecné soudy uložily stěžovatelce povinnost zaslat žalobkyni omluvný dopis a dále zaplatit žalobci i žalobkyni částku 50 000 Kč.

Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatelky, vyjádření účastníků, obsah napadených rozhodnutí a dalších listinných pokladů a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl.

Pokud jde o polemiku stěžovatelky se skutkovými zjištěními, a především s jejich hodnocením, Ústavní soud ve své judikatuře konstantně zdůrazňuje, že není povolán k přehodnocování důkazů či výkladu podústavního práva. Ústavní soud v této souvislosti pouze zdůrazňuje, že při posuzování dané věci je rozumné poměřit otázku existence neoprávněného zásahu do soukromí postupem lékaře zdravotní záchranné služby, resp. otázku náhrady nemajetkové újmy za takový postup, s nejvýznamnějšími fakty, které v daném řízení vyšly najevo. Jde především o skutečnost, že nebylo shledáno nejen bezprostřední ohrožení dítěte na životě či zdraví, ale ani žádné jiné naléhavé důvody, pro které by dítě mělo být okamžitě i s matkou i přes její nesouhlas převezeno do porodnice. Naopak dítě bylo v době příchodu lékaře záchranné zdravotní služby zcela v pořádku, včetně jeho teploty a bylo u něj zjištěno nejvyšší možné tzv. Apgar skóre. Významná je také skutečnost, že matka neodmítala kontrolu v porodnici, ale odmítala se tam dostavit ihned a snažila se o domluvu v tom smyslu, že přijde během několika hodin, posléze do jedné hodiny.

Na straně druhé stěžovatelce se nepodařilo (a to i přesto, že věc byla / číst více /

Prodej Limonád

Dobrý den, chtěla bych prodávat vlastní domací limonády ve stánku (koupaliště, parky)
Tak jsem se chtěla zeptat zda stačí volná živnost a co je potřeba k vyřízení.
Děkuji / číst více /

Častá chyba při platbě doplatku na sociální: Máte správný variabilní symbol?

[1 minuta čtení] Při bezhotovostní platbě případného doplatku na sociální pojištění je třeba vyplnit správný variabilní symbol. O jaký údaj se přesně jedná? Zatímco při bezhotovostní platbě případného nedoplatku na zdravotní pojištění poplatník uvádí jako variabilní symbol rodné číslo, u sociálního pojištění je to o něco komplikovanější. / číst více /

Jak na přehled a uhrazení doplatku pojistného při změně pojišťovny během roku?

[3 minuty čtení] Pokud OSVČ během roku změnila zdravotní pojišťovnu, má v souvislosti s podáním přehledů o příjmech a výdajích o něco více povinností. Podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je osoba samostatně výdělečně činná povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, podat přehled zdravotní pojišťovně. / číst více /

Náklady spojené se správou jednotky po prohlášení konkursu (03.04.2019)

Insolvenční správce, na nějž přešlo prohlášením konkursu dispoziční oprávnění k majetkové podstatě, má také povinnost plnit zákonné povinnosti související s majetkovou podstatou. Náleží-li do majetkové podstaty jednotka podle zákona o vlastnictví bytů (podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013) nebo jednotka podle občanského zákoníku (podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2014), je na insolvenčním správci, aby plnil zákonné povinnosti vázané na vlastnictví jednotky, tedy také povinnost podílet se na správě domu, v němž je jednotka umístěna.

Nejsou-li v době po prohlášení konkursu na majetek vlastníka jednotky řádně hrazeny náklady spojené s její správou, je společenství vlastníků jednotek oprávněno uplatňovat takto vzniklou pohledávku vůči insolvenčnímu správci dlužníka jako osobě s dispozičním oprávněním. Jde o pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona bez ohledu na to, zda a kdo jednotku užívá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 97/2016, ze dne 31. 10. 2018 / číst více /

Včasnost návrhu dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty (03.04.2019)

I. Závěr o včasnosti dlužníkova návrhu na vynětí určitého majetku z majetkové podstaty podle § 226 insolvenčního zákona lze přijmout jen tehdy, byl-li návrh učiněn vůči insolvenčnímu správci „bez zbytečného odkladu“ poté, co se dlužník dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takového majetku do soupisu.

Dobu trvání lhůty „bez zbytečného odkladu“ stanovenou v § 226 odst. 1 insolvenčního zákona je třeba posuzovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané věci. Lhůta počíná běžet vždy od okamžiku, kdy se dlužník dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že majetek, jež navrhuje vyjmout z majetkové podstaty, byl zahrnut do soupisu majetkové podstaty, nejpozději však ode dne, kdy insolvenční soud zveřejnil soupis takového majetku v insolvenčním rejstříku.

Skutečnost, zda a kdy se dlužník seznámil s rozhodnutím odvolacího soudu v řízení o žalobě dle § 225 insolvenčního zákona, kterou se třetí osoba domáhá vyloučení téhož majetku z majetkové podstaty, a s přihláškou pohledávky této třetí osoby do insolvenčního řízení, nemá na běh lhůty stanovené v § 226 odst. 1 insolvenčního zákona žádný vliv.

II. Jelikož jde o lhůtu, jejíž běh a délku nemůže insolvenční soud nikterak ovlivnit svým rozhodnutím (určuje ji insolvenční zákon), jde zjevně o procesní lhůtu zákonnou.

„Zbytečným odkladem“ (nedůvodnou nečinností dlužníka) při podání návrhu na vynětí majetku dochází k zániku oprávnění dlužníka uplatnit vynětí majetku. Následky zmeškání lhůty k podání návrhu na vynětí majetku z majetkové podstaty se tedy promítají v rozhodnutí, jímž insolvenční soud opožděně podaný návrh dlužníka zamítne.

III. Institut vynětí majetku z majetkové podstaty dle § 226 insolvenčního zákona je koncipován na ochranu majetkových zájmů dlužníka, nikoli dlužníkových věřitelů. Dlužník nemůže prostřednictvím návrhu na vynětí majetku z majetkové podstaty prosazovat práva třetích osob.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 11/2017, ze dne 29. 11. 2018 / číst více /

Odměna za zpeněžení majetkové hodnoty dle § 412 odst. 1 písm. b) IZ (03.04.2019)

Přímo za zpeněžení majetkové hodnoty (pokud k němu došlo) dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona insolvenčnímu správci odměna nenáleží. To však nevylučuje možnost případného zvýšení odměny insolvenčního správce určené dle § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. za podmínek stanovených § 38 odst. 3 insolvenčního zákona.

Při úvaze o zvýšení odměny dle § 38 odst. 3 insolvenčního zákona musí insolvenční soud vzít v potaz všechny okolnosti daného případu, přičemž podstatný bude rozsah činnosti insolvenčního správce ve vztahu k mimořádnému příjmu dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Bude tak rozhodující náročnost činnosti, např. zda činil při zpeněžování větší množství úkonů (jaké jsou spojené např. se zpeněžováním nemovitostí), nebo zda a jak se např. svou činností přičinil o to, že mimořádný příjem byl do majetkové podstaty získán. Aktivita insolvenčního správce nad rámec jeho běžných povinností, hlavně mimo standardní dohlédací činnost, tedy je relevantním faktorem při úvaze o možném zvýšení odměny.

O zvýšení odměny ve vazbě na § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona lze uvažovat pouze tehdy, vykonal-li insolvenční správce v souvislosti s mimořádnou majetkovou hodnotou nějakou činnost nad rámec jeho běžných povinností. Pod běžnou dohlédací činnost insolvenčního správce v oddlužení plněním splátkového kalendáře dle § 412 odst. 2 insolvenčního zákona lze zahrnout mimo jiné i zkoumání poctivosti jednání dlužníka, zjišťování neúčinných úkonů či kontrola dlužníkova nakládání s majetkem, přičemž pod posledně uvedenou činnost lze zahrnout i posuzování, zda dlužník nenabyl nějaký majetek darem či dědictvím, zda jejich přijetí neodmítl apod.

Důvodem pro přiznání vyšší odměny insolvenčního správce nemůže být skutečnost, že při jiném průběhu řízení, který by též vedl k (plnému) uspokojení věřitelů dlužníka, by insolvenční správce měl nárok na vyšší odměnu (event. na zvýšení odměny).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 27/2017, ze dne 28. 11. 2018 / číst více /

Prošvihli jste lhůtu pro daně? Ještě máte čas vyhnout se pokutě

[4 minuty čtení] Lhůta pro podání daňového přiznání v pondělí vypršela. Pokud jste ji promeškali, ještě máte několik dnů na to, abyste se vyhnuli pokutě. Daňové přiznání ale musíte finančnímu úřadu doručit do 8.4., a to bezpodmínečně. Lhůta pro podání daňového přiznání skončila v pondělí 1. dubna 2019. Pokud jste do té doby své přiznání neodevzdali a měli jste, nesplnili jste zákonnou povinnost. Ještě ale zoufat nemusíte. Finanční správa totiž na tohle myslí, jelikož se každý rok najde nemalý počet těch, kteří termín prošvihnou. / číst více /