Ústavní soud, Brno, TZ 24/2019

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil výrok II rozsudku Krajského soudu v Plzni, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelka v řízení před obecnými soudy požadovala vyšší výživné pro své dvě nezletilé děti (nar. v roce 2005 a 2009). Okresní soud v Domažlicích jejímu návrhu částečně vyhověl a zvýšil měsíční výživné pro dceru z původních 3 000 Kč na 5 500 Kč a pro mladšího syna z 2 000 Kč na 3 500 Kč. Po obsáhlém dokazování dospěl soud k závěru, že v rozporu s tvrzením stěžovatelky otec vynakládal určité výdaje ve prospěch dětí i nad rámec stanovené vyživovací povinnosti. Na druhou stranu však podle zjištění soudu výdělky uváděné otcem (cca 16 tisíc korun čistého) nemusí představovat jeho reálný příjem. Otec v mezidobí náhle ukončil své podnikání v oboru zámečnictví, podnik převedl na svého bývalého zaměstnance a nechal se jím zaměstnat. Soud zohlednil také otcovu zálibu v hazardních hrách (poker, sázky na internetu), na kterou vynakládá značné prostředky. Otec podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, kterému Krajský soud v Plzni vyhověl a ústavní stížností napadeným výrokem svého rozsudku zvýšil výživné pro dceru pouze na 3 500 Kč, s účinností od 1. 2. 2015 pak na 4 000 Kč a pro syna na 3 000 Kč. Podle krajského soudu nebylo v řízení prokázáno, že by otec účelově, bez vážného důvodu, ukončil podnikání. Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud. Ve své stížnosti zejména namítá, že krajský soud porušil její právo na soudní ochranu, když vycházel při svém hodnocení jen z přehledu příjmů předloženého otcem a dalšími skutečnostmi, které vyšly najevo, se nezabýval.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Pro zajištění zásadně shodné životní úrovně dítěte / číst více /