Ústavní soud, Brno, TZ 31/2019

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) zamítlo návrh skupiny 18 senátorů na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě.

Napadený zákon reguluje prodejní dobu velkoobchodních a maloobchodních prodejen s prodejní plochou přesahující 200 m2 během určených státních svátků. Porušení zákazu prodeje ve vymezené dny je sankcionováno jako správní delikt a hrozí za něj pokuta od České obchodní inspekce. Navrhovatelé namítali, že zákon je v přímém rozporu se čtyřmi ústavně zaručenými právy, z nichž dvě jsou základními lidskými právy a dvě hospodářskými a sociálními právy: rovnost lidí v právech zaručená v čl. 1 Listiny základních práv a svobod; právo na soukromí a princip autonomie vůle zaručené v čl. 4 a čl. 7 Listiny; právo na svobodné podnikání zaručené v čl. 26 odst. 1 Listiny a právo na získávání prostředků pro své životní potřeby prací zaručené v čl. 26 odst. 3 Listiny. Ústavní soud se tedy v prvé řadě musel rozhodnout, zda podrobí napadený zákon přísnějšímu testu proporcionality, či mírnějšímu testu racionality (podrobně viz body 24 až 35 odůvodnění) a dospěl k závěru, že v tomto případě postačí provést test racionality. V souvislosti s tím zároveň konstatoval, že zákon v prvních dvou krocích testu obstojí (vymezení jádra hospodářského, sociálního práva či kulturního práva; zhodnocení, zda se požadovaný nárok dotýká jádra tohoto práva).

Při posuzování legitimity cíle zákonné úpravy (třetí krok testu) lze tento cíl dovodit nejen z důvodové zprávy, ale i z obecně známých skutečností. Jde o posílení sociální a rodinné soudržnosti tím, že je pevně vymezen alespoň určitý rozměr pevně stanoveného volného času, který mohou lidé trávit společně. Ústavní soud k tomu uvádí, že je legitimním cílem zákona umožnit zaměstnancům v pracovním poměru si připomenout svátky, které jsou součástí české kulturní a duchovní tradice. Stejně tak je legitimní připomenout i všem ostatním, / číst více /