Ústavní soud, Brno, TZ 36/2019

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl návrh stěžovatele na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Bílina konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Krajský soud mimo jiné dospěl k závěru, že stěžovatel opožděně uplatnil některé důkazní návrhy. Stěžovateli přitom podle soudu nic nebránilo důkazní návrhy uplatnit dříve – ve lhůtě pro podání návrhu na neplatnost hlasování – a proto jim soud nevyhověl. Svůj právní názor opřel o zásadu koncentrace řízení, která sice není v zákoně pro soudní přezkum přímo zakotvena, ale dle soudu z něj implicitně vyplývá. Dle § 90 odst. 3 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, má soud rozhodnout do 20 dnů poté, co mu návrh došel. Z takto krátké lhůty pak podle názoru soudu vyplývá zásada koncentrace v tom smyslu, že není možno přihlížet k námitkám uplatněným po lhůtě pro podání návrhu, a ani k důkazním návrhům, které bylo možno předložit dříve. Stěžovatel řadu důkazních návrhů uplatil až v podání, které soudu doručil v pátek 2. 11. 2018. Jednání přitom bylo nařízeno na pondělí 5. 11. 2018 a konec lhůty pro vydání rozhodnutí připadl na středu 7. 11. 2018. Stěžovateli podle soudu nic nebránilo tyto důkazní návrhy uplatnit už dříve, a to ve lhůtě pro podání návrhu na neplatnosti hlasování. Soud z tohoto důvodu neprovedl důkazy, které stěžovatel navrhoval k prokázání kupčení s hlasy, konkrétně šlo o listinné důkazy a videonahrávku. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. V ústavní stížnosti zejména vyjádřil nesouhlas s právním názorem krajského soudu, že se zásada koncentrace řízení při soudním přezkumu / číst více /