Ústavní soud, Brno, TZ 27/2019

II. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti dvou stěžovatelů a zrušil napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci z důvodu porušení základního práva stěžovatelů na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Oba stěžovatelé byli v minulosti uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem vraždy ve formě spolupachatelství, za což jim byly uloženy souhrnné výjimečné tresty odnětí svobody, a podali proti rozhodnutím obecných soudů samostatné ústavní stížnosti, přičemž ústavní stížnost jednoho ze stěžovatelů byla zamítnuta nálezem sp. zn. IV. ÚS 1098/15 ze dne 22. 3. 2016, jímž Ústavní soud podrobně vyložil ústavně konformní způsob používání metody pachové identifikace v trestním řízení. Stěžovatelé poté podali návrhy na povolení obnovy řízení, které byly krajským soudem zamítnuty. Proti tomuto zamítavému usnesení podali oba stěžovatelé stížnosti, přičemž jeden z nich ve fázi stížnostního řízení před Vrchním soudem v Olomouci navrhl provést jako další důkaz metodiku pachové identifikace zpracovanou v rámci projektu Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace, současně uvedl, že metodika není veřejně dostupná, a proto navrhuje soudu, aby ji vyžádal. Vrchní soud si skutečně od Ministerstva vnitra vyžádal kompletní metodiku týkající se metody pachové identifikace, kterou zpracovala Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra obecné zootechniky a etologie, Centrum pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity v Praze. Tato metodika obsahuje podrobný rozbor metody pachové identifikace tak, jak byla prováděna podle tehdy platného pokynu ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky. Vrchní soud svým ústavními stížnostmi napadeným rozhodnutím v neveřejném zasedání stížnosti zamítl jako nedůvodné, přičemž obsah metodiky i její přílohy přečetl v neveřejném zasedání bez přítomnosti stěžovatelů a jejich obhájců a podrobně se k ní vyjádřil v bodě 40 napadeného usnesení.

Jak již Ústavní soud mnohokrát zopakoval, účelem řízení o povolení obnovy řízení není přezkoumávat zákonnost, případně / číst více /