Přechodné ustanovení zákona č. 196/2012 Sb., týkající se billboardů u dálnic a silnic I. třídy, není protiústavní

Ústavní soud, Brno, TZ 22/2019

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zamítlo návrh skupiny 17 senátorů (dále jen „navrhovatelka“) na zrušení ustanovení Čl. II. bodů 2. a 3. zákona č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Napadená ustanovení jsou součástí zákona, který novelizuje zákon o pozemních komunikacích s účinností k 1. 9. 2012. Upravují, stručně řečeno, možnost provozovat reklamní zařízení (tzv. billboardy), jejichž zřízení a provozování na dálnici či silnici I. třídy a v jejich blízkosti bylo silničním správním úřadem povoleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i nadále až do zániku povolení, nejdéle však pět let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vlastník takového zařízení je po ukončení pěti let – v případě, že mu na jeho žádost nebylo vydáno nové povolení – povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do pěti pracovních dnů, toto zařízení odstranit.

Navrhovatelka namítala, že napadená ustanovení jsou v rozporu s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a ústavně garantovaným právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Podle navrhovatelky by také mohly přicházet v úvahu instituty ochrany nabytých práv, legitimního očekávání, nepravé retroaktivity a prohlášení veřejného zájmu zákonem. V této souvislosti též poukazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (tzv. “jezy na Labi“) a sp. zn. Pl. ÚS 24/08 (o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R – 24L letiště Praha Ruzyně).

Ústavní soud předně připomenul, jak již vícekrát konstatoval, že princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, která podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým a technickým změnám, jež mohou vyžadovat i reflexi v nárocích kladených na bezpečnost silničního provozu a na okolnosti s ním spojené.

Pokud jde o námitku zákonné úpravy veřejného zájmu, Ústavní soud konstatoval, / číst více /