Ústavní soud, Brno, TZ 32/2019

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti a rozhodl, že postupem Okresního soudu v Liberci spočívajícím v nakládání s trestním příkazem jako s pravomocným a vykonatelným, ačkoliv stěžovatelce nebyl doručen řádně jeho úřední překlad, byla porušena její ústavně zaručená základní práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, na tlumočníka dle čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a na obhajobu v trestním řízení dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Zároveň Ústavní soud zakázal okresnímu soudu v tomto zásahu pokračovat.

Proti stěžovatelce (státní příslušnici Ukrajiny) bylo vedeno zkrácené přípravné řízení pro podezření ze spáchání přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny. Dne 12. 10. 2017 bylo před nalézacím soudem provedeno vazební zasedání, na němž byl stěžovatelce předán trestní příkaz. Tím byla stěžovatelka uznána vinnou a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na dobu dvou let, trest propadnutí věci a trest vyhoštění na dobu dvou let. Stěžovatelka nebyla při vazebním zasedání zastoupena obhájcem, byla mu však přítomna tlumočnice z jazyka ukrajinského. Stěžovatelka i státní zástupkyně se na tomto vazebním zasedání vzdaly práva odporu. Následně si stěžovatelka zvolila obhájce a jeho prostřednictvím podala dne 19. 10. 2017 proti trestnímu příkazu odpor, na nějž reagoval nalézací soud sdělením ze dne 24. 10. 2017, v němž obhájce stěžovatelky informoval o tom, že trestní příkaz nabyl právní moci dne 12. 10. 2017, neboť se stěžovatelka vzdala práva podat odpor. Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti zejména namítala, že její vzdání se práva podat odpor při vazebním zasedání nebylo učiněno vědomě a při znalosti všech následků. Tvrdí, že ačkoliv se zasedání zúčastnila tlumočnice, nebyl jí řádně přetlumočen celý obsah trestního příkazu, zejména že jí nebylo řádně / číst více /