Stávající způsob voleb do orgánů zaměstnaneckých pojišťoven zakládá nerovnost mezi jejími pojištěnci a upřednostňuje „velké“ zaměstnavatele

Ústavní soud, Brno, TZ 101/2018

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) částečně vyhovělo návrhu skupiny 19 senátorů a zrušilo § 10 odst. 3 a odst. 5 písm. b) zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (dále jen „zákon o zaměstnaneckých pojišťovnách“), v části, kterou se stanoví výlučné oprávnění reprezentativních organizací zaměstnavatelů a reprezentativních odborových organizací navrhovat kandidáty do voleb do správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven. Kromě toho zrušilo vyhlášku č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven. V obou případech tak učinilo s odkladem vykonatelnosti do 30. září 2019. Ve zbytku návrh skupiny senátorů zamítlo.

Ustanovení § 10 odst. 3 a 5 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách upravují složení správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven (dále jen „zaměstnanecké pojišťovny“). Obě rady sestávají z jedné třetiny z členů jmenovaných vládou a ze dvou třetin z členů volených z řad pojištěnců zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a pojištěnci této zaměstnanecké pojišťovny. Polovina volených členů je volena z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a polovina z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad stanoví napadená vyhláška, podle níž všichni volení členové jsou voleni voliteli určenými zaměstnavateli, kteří ve stanoveném období odvedli na zdravotním pojištění částku alespoň ve výši 0,5 % součtu pojistného připadajícího na danou pojišťovnu. Za každé odvedené 0,5 % mohou určit 2 volitele (§ 6). Ostatní zaměstnavatelé či pojištěnci v těchto volbách volit nemohou, ani nemohou určit volitele, kteří by je zastupovali.

Zákonodárce mohl stanovit, že část členů těchto orgánů bude ustavována volbou a že právo volit budou mít pojištěnci i zaměstnavatelé, přičemž bylo na něm, aby zvážil účelnost takového / číst více /