Ústavní soud, Brno, TZ 119/2018

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 6 a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces a na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci podle čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod. Stěžovateli byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem, které jsou povinny zaplatit oba obecné soudy.

Stěžovatel se v únoru 2012 obrátil na Ministerstvo obrany se žádostí o vydání osvědčení podle § 6 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Odbojová činnost stěžovatele spočívala v tom, že byl v rozmezí září 1951 a října 1953 aktivním členem skautské odbojové skupiny SODAN (Skautská organizace demokracie a nezávislosti), která se snažila bojovat proti násilné kolektivizaci venkova. V důsledku toho byl v říjnu 1954 stěžovatel odsouzen pro trestné činy velezrady, sabotáže a rozkrádání a poškozování majetku lidových družstev k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl roku, propadnutí majetku a peněžitému trestu. Trest odnětí svobody pak z převážné části vykonal v táborech nucených prací na Jáchymovsku, kde pracoval při těžbě uranové rudy. Propuštěn byl v říjnu 1957 a po roce 1989 byl rehabilitován.

Ačkoliv mělo ministerstvo o žádosti rozhodnout bezodkladně či nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (resp. ve složitějších případech do 60 dnů), trvalo více než tři a půl roku, než stěžovatel osvědčení skutečně obdržel. Řízení totiž bylo přerušeno do doby, než budou předložena vyžádaná odborná stanoviska příslušných institucí, která měla dokázat, že činnost stěžovatele spadala pod některou z forem odboje a odporu proti komunismu (od dubna 2012 do srpna 2015).

Stěžovatel poté v listopadu 2015 uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, nepřiměřenou délkou řízení podle § 13 odst. 1 zákona č. / číst více /