Ústavní soud k rozhodnutí o zabrání majetku z konkurzní podstaty společnosti KTP Quantum, a. s.: zájem státu nemůže být upřednostněn před zájmy poškozených klientů

Ústavní soud, Brno, TZ 12/2019

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Tomáš Lichovník) vyhověl ústavní stížnosti správce konkurzní podstaty úpadce – KTP Quantum, a.s. a zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze a části usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, na základě kterých byly zabrány blíže specifikované cenné papíry a peněžní prostředky. Soudy nerespektovaly zákaz libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čímž došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 2 Listiny.

Obecné soudy rozhodovaly o zabrání majetku v rámci trestního řízení vedeného proti dvěma bývalým manažerům společnosti KTP Quantum, a. s. (obchodníka s cennými papíry), kteří dle původní obžaloby v letech 2000 až 2002 nabízeli zhodnocení vkladů, i když věděli, že své závazky nesplní. Od téměř deseti tisíc poškozených měla být vylákána částka ve výši 1,3 miliardy korun (trestní stíhání bylo zastaveno na základě amnestie). Soudy uložily ochranné opatření zabráním věci podle § 101 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákoníku. Vyhověly tak návrhu státního zástupce s odůvodněním, že stát poskytl Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry půjčku k vyplacení poškozených, a proto je nelogické, aby musel na tyto peníze čekat dle toho, jak dopadne konkurzní řízení. Finanční prostředky jsou k dispozici již nyní, neboť byly zajištěny orgány přípravného řízení. Dle krajského soudu nelze zlegalizovat výnosy z trestné činnosti tím, že budou uvolněny a převedeny do konkurzního řízení. Vrchní soud porovnal ochranu společnosti zabezpečenou zabráním věci s právy poškozených osob, přičemž při zohlednění dalšího relativně nízkého možného uspokojení poškozených v konkurzním řízení dospěl k závěru, že k zájmu osob poškozených trestným činem bylo dostatečně přihlédnuto a nepřerozdělení zajištěných hodnot v rámci konkurzu pro ně nebude nijak citelné. Stěžovatel se jako správce majetku, který se stal předmětem ochranného opatření, obrátil s ústavní stížností na Ústavní soud. Nesouhlasí s názorem krajského soudu, že pokud / číst více /